HUDEBNÍ KOMPOZICE RACIONÁLNÍ PRVKY: Koexistence racionality a spontánnosti skladatele

Koexistence racionality a spontánnosti skladatele provází od počátku hudební tvorby. Po dlouhá staletí byla ta racionální složka reprezentována celou řadou dobových kadlubů – formálními schématy, zásadami funkční harmonie, předpisy pro vedení hlasů, aj. a prostor, kam vrhnout spontánní inspirativní řešení byl dominantně v oblasti rytmicko-melodických nápadů a malých „progresů“ v ostatních parametrech nadšeně reflektovaných muzikologickou obcí. V hudbě posledních cca sta let je tomu už jinak. Žádné výše zmíněné dobové kadluby se nepoužívají, každá skladba začíná „na zelené louce“ vymýšlením všech atributů díla. Skladatel investuje inspiraci do konstituce všech parametrů včetně výstavby makrostruktury díla. Jak, kdo a jak moc do tohoto procesu integruje racionální pohled, to už je otázka individuálního přístupu každého skladatele, stejně tak, jak pracuje s inspiračními impulsy a zdroji – zpravidla vše zastřešeno jeho osobní poetikou. Nezřídka jsou těmito zdroji podněty z mimohudební sféry, oblast všelijakých věd nevyjímaje. Jak tento komplex může fungovat, jaké síly a principy vytváří řád skladby a další věci kolem „tajemného“ procesu vzniku hudebního díla budou obsahem příspěvku hudebního skladatele Ivo Medka.

Nahoru