MATEMATIKA A UMĚNÍ: Proč je v umění pravda?

Umění je oblast krásy, věda pravdy. Tyto oblasti jsou vnímány jako oddělené, a proto mají případné překryvy anekdotickou povahu: Je konstatována pravda v umění, ve smyslu určité osobitosti určitého díla, schopnosti nás působivě zaujmout či pobavit. Je konstatována krása ve vědě, ve smyslu jistého uspokojení nad pozorovanými jevy a jejich uspořádáním v celek. Obojí je ve výsledku provinční přístup, jaký Hegel kritizuje u Kanta a jeho hvězdného nebe, když konstatuje: „tato světelná vyrážka je hodna obdivu tak málo jako vyrážka na lidském těle či jako hejno much.“ Problém provinčnosti přitom není, že by člověk – protože žije na periférii – nebyl s to pojednat nějakou otázku v celé její šíři, ale že považuje svou oblast zájmu, lhostejno zda nějakou vědu či umění, za pupek světa. Řádný přístup vyžaduje začít přirozeným vztahem pravdy a krásy, což, jak navrhuji, znamená začít uměním spíš než vědou a tvrdit, že krása v sobě obsahuje nejen pravdu, ale i reflexi její povahy. Skutečnost, že některá umění, resp. jejich teorie, mají matematický základ, viz třeba nauka o harmonii nebo teorie lineární perspektivy, je dobrým východiskem dalších úvah.

Nahoru