FILOZOFICKÁ KAVÁRNA: Filosofie a umění: dvě strany téže mince i tenká hranice mezi láskou a nenávistí

Pilířem a nezpochybnitelným východiskem řecké antické kultury byl Homér, geniální legendární básník, spojující božskou moudrost i estetický tvůrří potenciál. Pro antickou literaturu nikdy nepřestal být vzorem a výzvou k překonání. Jeho následovníci se po jeho vzoru vždy snažili svým dílem uchopit pravdu a krásu. Mnozí se rozhodli pro jednu, či druhou z těchto cest, avšak ti často nejhlubší a nejvlivnější nadále spojovali oba tyto póly a proto si v nějakém ohledu nárokovali jak obor vědění, tak uměleckou tvorbu. Kde je tedy hranice mezi uměním a filosofií? Podíváme se na tento komplikovaný vztah vášnivé lásky i nenávisti u jeho nejklasičtějšího proponenta Platóna, i u jeho současníků. Povšimneme si v diskusi zároveň toho, že od antického oddělení filosofie a umění stále platí, že v okamžicích změny svého paradigmatu se filosofie znovu snoubí s uměním v jakémsi obsesivním rekursu až k primordiální nerozlišitelné jednotě.

Nahoru