OBČANSKÁ VÝCHOVA JINAK?: Výuka občanské výchovy a ZSV pro 21. století

Podle mnoha indicií se průmyslová společnost dostává na hranici systémové změny. Mezi aktuální témata patří nárůst ekonomických a sociálních nerovností, vzestup populismu a plebiscitarismu v politické sféře a příčiny a důsledky klimatické změny obecně. Společným jmenovatelem těchto tendencí je příklon k autoritářství jako organizačnímu principu politického a sociálního života. Nejobecnějším cílem české školství v oblasti občanské výchovy (a základů společenských věd, dále ZSV) je v polistopadovém období výchova demokratického a kritického občana. Co to ovšem v podmínkách těchto změn vlastně znamená? Jaké výzvy současný vývoj před občanskou výchovu a výuku ZSV klade? Jak má být směřována výuka ZSV a OV na základní a střední škole (resp. gymnáziu)? Na jakou podobu společnosti má studující připravovat? Příspěvek se zaměří na zodpovězení těchto otázek zejména pomocí seznámení s nově akreditovanými programy výuky učitelství OV a ZSV na Pedagogické fakultě UK v Praze.

Nahoru