Zaostřeno na koronavirus

Koronavirus: všechno zlé může být k něčemu dobré

prof. RNDr. Václav Hořejší, CSc.

Epidemie choroby covid-19 nám zkomplikovala životy a ještě nějaký čas je komplikovat bude. Lze na ní ale najít i několik pozitivních stránek. Veřejnost si nevídaným způsobem v souvislosti s epidemií doplňuje znalosti z oboru epidemiologie, virologie a imunologie a seznamuje se také s tím, jak obtížně se získávají vědecké poznatky, a jak je vědecké poznání zásadně důležité pro zvládání takovýchto hrozeb.

Velmi důležité je, že tato situace dala silný impuls k vývoji principiálně úplně nových, často doslova futuristických diagnostických technik, které by již brzy měly umožnit daleko citlivější a rychlejší detekci nejen koronavirů, ale stovek jiných patogenů. Epidemie podnítila i vývoj nových protivirových léků.

Krizová situace také ukázala, jak důležité je mít dobře fungující veřejné instituce a silný stát, který může mobilizovat potřebné technické zdroje i velmi značné finanční prostředky. Stálo by za úvahu, jestli by tyto ekonomické aspekty nemohly být částečně řešeny také zcela novými přístupy tzv. moderní monetární teorie, a to i nejen v krizových časech.

Koronavirus a západní civilizace

RNDr. PhDr. Zdeněk Hostomský, CSc.

Z čistě biologického pohledu je současná koronavirová pandemie snadno uchopitelná a její vývoj předvidatelný. Můžeme se spolehnout na vědu a biomedicínský výzkum, že brzy přinesou uspokojivá řešení, ať už v podobě léků nebo vakcín.  Naše technologická invence a kreativita jsou, konec konců, důležitými atributy západní civilizace, které z ní během několika posledních století udělaly dominantní sílu ve světě.

Dalším důležitým atributem západní civilizace je svobodná občanská společnost, odvolávající se na nezcizitelná práva a svobody. Ale i do této oblasti nám koronavirus razantně zasahuje, možná více, než jsme si ochotni připustit.

Odhadnout společenské a ekonomické dopady současné krize bude daleko náročnější než virologické a medicínské otázky s pandemií související, zejména když vědecká data a epidemiologické statistiky, tendenčně zabalené, se používají jako argumenty v politickém boji.  Už dnes je možné rozpoznat trendy, které ve společnosti doutnaly  mnoho desítiletí, ale současná krize krize je zvýrazňuje  a urychluje. Týká se to přehodnocení globalizace a postavení Číny, role národního státu a základních práv jedince.   Vedle mobilizace toho nejlepšího tak současná krize poukazuje i na povážlivé slabosti západní společnosti, nejnápadněji v anlicky mluvícím světě. Pozorujeme inherentní nejistotu v sebe sama a své kořeny,  včetně oživení zdiskreditovaných ideologií, které popírají samu podstatu západní civilizace a deklarují jako svůj cíl její zrušení.

Nám se tak v této těžké době naskýtá příležtost nejen  se k západní civilizaci hrdě přihlásit, ale ji v období otřesů a nejistot i zásadním způsobem podržet a afirmovat.

 

Existenční hrozba? Interkulturní poznámky k současné a každé příští pandemii

Mgr. Daniel D. Novotný Ph.D.

Budoucnost lidstva je v kosmickém věku plná skvělých příležitostí, stojíme ale taktéž na okraji srázu. Jedním typem existenčních hrozeb jsou pro lidstvo pandemie, ať už přirozené či způsobené člověkem. Jak jsme na ně připraveni? Jaká poučení plynou z pandemie současné? Které země a kulturní okruhy jsou příkladem dobré praxe a které nikoli a proč?

 

Nahoru