11. ročník - Reformy a revoluce

REFORMACE

8. červen

Před pěti sty lety vystoupil Martin Luther se svými reformními požadavky. Začala hluboká proměna západního křesťanství i celé společnosti. Ideálem sice byl návrat k biblickému křesťanství a čisté náboženské zvěsti, důsledkem ale také byly náboženské války i trvalé rozdělení západní ho křesťanstva. Co přinesla reformace pro víru, kulturu, společnost i život jednotlivce? Jaký je její odkaz dnes?

Od první ke třetí reformaci (můžeme je číslovat?)
Zamyslíme se nad terminologickým zmatkem v pojmech a výrazech „reforma a reformace“; východiskem bude dále teze Amedea Molnára o „první reformaci“ a charakteristika jejích segmentů – lidové i učené kacířství (valdenství ), viklefismus, Husovo a husitské myšlení a učení; pokusíme se o srovnání Husova učení a Lutherovy reformace, a to nejen v obvyklých tématech zkoumání, jako je nauka o církvi, o kněžské a papežské moci, o pojetí eucharistie, nýbrž i v oblasti ospravedlnění, milosti, svobody svědomí, významu kazatelského slova a vztahu k autoritě Bible.
prof. PhDr. Jana Nechutová, CSc.

Dlouhé 13. století, aneb o revolucích poněkud jinak
Třebaže školní učebnice a nakonec i společnost již po generace ovládá představa revoluce coby násilného, nezřídka i krvavého převratu s fatálními následky, zapomíná se, že podobu středovýchodní Evropy zásadním způsobem ovlivnily jiné dvě události. Christianizace 9. století a poté kolonizace století 13., přičemž o druhé z nich platí, že pevně včlenila české země do hodnotových souřadnic západní Evropy. A právě řetězci příčin a následků, který vedl k mimořádně úspěšné europeizaci českých zemí, bude věnována ohlášená přednáška.
prof. PhDr. Martin Wihoda, Ph.D.

 

 

REVOLUCE VŠEDNÍHO DNE

9. červen

Veřejný prostor a gender: přístup a bezpečí online a v ulicích

Veřejný prostor jak fyzický, tak online, se týká nás všech. Často se o něm uvažuje jako o něčem, co je genderově neutrální a kam mají přístup všichni stejný. Výzkumy i zkušenosti ale ukazují, že přístup žen a mužů z různých socioekonomických skupin do veřejného prostoru a jejich bezpečí v něm je ovlivňováno genderově specifickými faktory. Na nejobecnější úrovni ženy, které vstupují do veřejného prostoru, často čelí genderově podmíněným útokům, výhružkám násilí a šikaně. To se nově týká i online prostoru, který se stal novým místem vyjednávání o podobách občanství. V příspěvku se zaměřím na to, jak konkrétně veřejný prostor zakoušejí různé skupiny ženy a jaké jsou praktiky jejich vylučování.
Mgr. Marcela Linková, Ph.D.

Moderní bydlení pro naše pracující

Záhy po sametové revoluci použil Václav Havel pro popis panelových sídlišť slovo králikárny. O více než čtvrtstoletí dříve v nich kritik Jindřich Chalupecký shledal něco fiktivní ho. Bylo hromadné či kolektivní bydlení skutečně nelidským experimentem? Přednáška se pokusí objasnit, jak si vlastně přáli bydlet „naši pracující“, pro něž po válce začala vznikat hromadná bytová výstavba. Styčné a mrtvé body na pomezí architektury a sociologie budeme sledovat od třicátých do padesátých let 20. století.
Mgr. Hubert Guzík, Ph.D.

Právo na město – zápas o městskou přírodu

Město nás jako jednotlivce předchází, zároveň se ale všichni svou (ne)činností podílíme na jeho ustavování a trvání. Město je tedy společným dílem – společně sdíleným a neustále utvářeným statkem – proto by mělo „patřit všem“. Bohatství a s ním související moc nad městskými prostory je však v současnosti vysoce nerovnoměrně rozložená. O řadu prostor, moc nad nimi a právo na jejich utváření a užívání se vede zápas. V mém příspěvku si na konkrétním pří kladu zápasu o městskou přírodu v Praze podíváme na to, jak takový zápas vypadá, proč a o co se vede, a co to vlastně je právo na město.
Petr Gibas, Ph.D.

 

 

ROBERT KŘESŤAN & DRUHÁ TRÁVA

9. červen

Koncert českého zpěváka, banjisty, skladatele a překladatele. Hrával v bluegrassových skupinách Trapeři a Poutníci. V současné době hraje v bluegrassové skupině Druhá tráva s Lubošem Malinou. Druhá tráva patří už dlouho mezi naše špičky na scéně folku a country. Prosadila se díky nálepce bluegrass, přestože se nikdy nevyhýbala jiným žánrům.

 

VÝCHOVA (NEVÝCHOVA)

10. červen

Koncept (nové) filozofie (nové) výchovy,

který u nás chybí. Koncept navazující na revoluční a reformní hnutí „nové výchovy“ s tradicí 100 let, které se stále v nových podobách vrací a rozvijí. U nás je na poli filozofii výchovy podceňované, odbyté často kritickou kapitolou jako okrajové.
Mgr. Petr Chaluš

Mírný pokrok v mezích zákona už nestačí

Mgr. Barbora Kamrlová, Ph.D.

 

CONCENTUS MORAVIAE: KVĚTINA MILOSTI

10. červen

Partnerem festivalu je také Festival Concentus Moraviae. První koncert ve Velkém Meziříčí se bude tradičně konat v rámci EFF. Ve špitálním kostele sv. Kříže se v sobotu 10. června v 19.30 představí sopranistka Hana Blažíková se svým pořadem Květina milosti. V něm se sama doprovodí na harfu a posluchačů nastíní obraz Panny Marie ve středověké hudbě.
Hana Blažíková / zpěv, románská harfa

 

VRÁTILA SE JEDNOU V NOCI

10. červen

Horácké divadlo Jihlava je dalším partnerem festivalu. Přijíždí s hororovou komedií Eduarda Rovnera v režii Pavla Šimáka. Starý mládenec Manuel pravidelně navštěvuje hrob své matky a líčí jí novinky svých všedních dnů. Když nebožce jednoho dne oznámí, že se konečně chystá oženit, očekává ho po návratu domů neuvěřitelné překvapení. Po deseti letech „odpočinku v pokoji“ vstane matka Fanny z hrobu, aby na situaci dohlédla a nevěstu si osobně proklepla. Energická matka se synovi znovu začne plést do života. A protože Manuel je jediný, kdo Fanny vidí a slyší, je zaděláno na celou řadu komických situací.

 

VÝROČÍ REFORMACE 1517, úloha dnešních církví

11. červen

Jedním z důsledků reformace bylo rozštěpení západní ho křesťanstva. V jakém smyslu přetrvává rozdělení do dnešních dnů? Jaký vztah mají reformační církve k původní církvi katolické a naopak? Jak se vzájemně nahlížejí a jak spolupracují? Jak reálné jsou pokusy o konfesní sblížení a lze očekávat nějaké sjednocení do budoucna? Jak církve čelí dnešní masové dechristianizaci a jaká je jejich role v post-konfesní společnosti?
Mons. ThLic. Dominik Duka OP

Českobratrská církev evangelická

patří do rodiny církví vzešlých z reformace. Hlásí se k odkazu všech těch velikých postav, které zřetelně upozornily na základní poslání existence církví v rámci civilizace (Viklef, Hus, Kalvín, Luther a další ). Připomínaly zadání vycházející z evangelia a z poselství Ježíše Krista. Z toho se především odvíjí požadavek, aby církevní, křesťanské společenství se co nejvěrněji soustřeďovalo na solidaritu s bližními, pro které má jak činnou pomoc, tak i naději planoucí ze spásy v Ježíši Kristu. Tento přístup je posilován skutečností, že se solidarita má odvíjet od základního vztahu Božího k člověku a ke stvoření, ve kterém hraje podstatnou roli odvaha k sebezapření a umenšování vlastních nároků a přání. Tím se církevní společenství, pokud je věrno svým principům, bude odlišovat od všech ostatních spolků, politických stran a hnutí, která vesměs mají základ v odhodlání a entuziasmu svých zakladatelů a členů. V této jedinečnosti vidím potřebnost služby církví pro společnost i nadále, protože antropocentrismus (člověk sám pro sebe a středem všeho) v podobě a ovoci, jak jej zažíváme, příliš naděje, chuti pro život a dobrý výhled do budoucna nenabízí.
Mgr. Joel Ruml

Jubilejní rok vnímám jako 500 let od započaté reformace a ne pouze jako 500. výročí reformace.

Uvedu příklad - když někdo slaví 40 let, tak to znamená, že ještě žije a slaví své narozeniny. Když si někdo připomíná 40. výročí svých narozenin, tak to neznamená, že daná osoba ještě žije, je to raději vzpomínka narozenin na někoho, kdo mohl zemřít třeba ve 20 letech. A podobně vnímám i toto výročí Reformace. Nejde jen o vzpomínku na události, které se staly před 500 lety, ale také pochopení toho, že jsme součástí něčeho, co tady žije a působí - a to jsou existující evangelické církve, které vzešly z luterské reformace a zásadním způsobem ovlivnily dějiny nejen západní kultury a civilizace, ale jejich dosah je celosvětový.
Dále toto výročí vnímám zároveň jako příležitost k sebereflexi (zpytování ) a zamyšlení, co je potřeba v našich církvích reformovat, obnovovat a měnit v současnosti. Neboť mottem reformace bylo heslo – ecclesia semper reformanda – tedy církev, která se stále reformuje, obnovuje.
Mgr. Tomáš Tyrlík

 

MŠE SVATÁ

11. červen, kostel sv. Mikuláše, náměstí

Mons. ThLic. Dominik Duka OP

 

 

PIPI DLOUHÁ PUNČOCHA

11. červen

Hoffmanovo divadlo: pohádka pro děti.

 

 

KONCERTY PĚVECKÝCH SBORŮ

11. červen

Pěvecký sbor Gymnázia Velké Meziříčí, Pěvecký sbor Harmonie

 

 

REVOLUCE V RUSKU 1917 v proměnách času

12. červen

Strana místo třídy: o pojmu “nová třída” Milovana Džilase

Pokusím se ukázat, že teorie “nové třídy” Milovana Djilase je stále aktuálním výkladem neúspěchu komunistického projektu nejen v SSSR. Formulí “nová třída” Djilas označuje rozdíl mezi stranami, které se dostávají k moci v zemi, kde už proběhly proměny hospodářské základny a starý politický řád je “odhozen jako prázdná slupka” (Marx). Takové strany reprezentují zájmy historicky vítězných tříd, komunistická strana v SSSR naopak teprve “tvoří” nový ekonomický řád, její moc není reprezentací ani zájmů dělnické třídy ani nezávislé střední třídy. Djilas popisuje sovětský systém jako modernizační diktaturu nebo (v lepším případě) jako modernizační paternalismus. Myslím, že je to důležitá teorie, která ukazuje, proč nelze na sovětskou revoluci v Evropě nijak navazovat.
prof. PhDr. Václav Bělohradský, Ph.D.

Říjnová revoluce jako komunistické místo paměti

Příspěvek se bude zabývat praktikami a diskurzy vzpomínání říjnové revoluce v Sovětském svazu. Bude se zaměřovat na vytvoření vzpomínkové kultury této revoluce a její ho vůdce Lenina ve 20. letech a zastínění dalších historických událostí socialistického hnutí (Pařížská komuna). Dále bude rozebírat proměny revoluce v diskurzu stalinismu, poválečné částečné vytlačení revoluce Velkou vlasteneckou válkou, přežívání stalinských interpretací revoluce v 60. a 70. letech a pluralizací narativů o revoluci v době přestavby.
doc. PhDr. Stanislav Holubec, Ph.D.

V čem je sovětský ekonomický model inspirací pro dnešek?

V posledních letech ožil u světové veřejnosti zájem o sovětskou ekonomickou historii, uveďme například úspěšnou novelu z prostředí sovětských plánovačů Red Plenty od Francise Spufforda nebo široce sdílené články o historii nerealizovaného plánu na vytvoření “sovětského internetu.” Ovšem sovětské snahy o vytvoření nekapitalistické ekonomiky dopadají na život současné generace i bezprostřednějším způsobem, než jen jako exotické pří běhy s nádechem alternativní historie. Mnohé postupy využívané dodnes korporacemi při řízení výroby mají svůj původ v díle sovětských ekonomů, jejichž cílem bylo zlepšit fungování plánované ekonomiky. V přednášce se zaměřím na ideovou historii těchto dodnes uplatňovaných inovací i na důvody, proč sovětský ekonomický systém nakonec nebyl schopen naplnit počáteční přísliby.
Ing. Petr Gočev, Ph.D.

 

PRŮLOMY V POZNÁNÍ

13. červen

Šoková terapie lidské domýšlivosti

Dějiny vědy jsou sérií šoků, které člověka vyvádějí z přesvědčení o vlastním postavení a důležitosti ve vesmíru. Je dobré si občas připomenout šoky minulé, abychom byli schopni lépe zpracovat ty, které se nám právě dějí a které ještě přijdou.
prof. PhDr. Josef Krob, CSc.

Nevyčerpatelné a bezpečné zdroje (elektrické) energie

Spolufinancován polovinou obyvatel naší planety se v Evropě staví největší pozemské vědecké zařízení v historii: fúzní reaktor ITER. Jeho účelem bude demonstrovat fyzikální a technologické znalosti zvládnutí termojaderné fúze jako nevyčerpatelného a bezpečného zdroje (elektrické) energie. V přednášce se dozvíte o jeho obrovských výhodách (neprodukuje žádné skleníkové plyny ani vysoce nebezpečný radioaktivní odpad a nehrozí nebezpečí havárie s významným únikem radioaktivity), ale taky obrovských vědecko-technologických výzvách, na jejichž řešení se v ČR přímo podílíme. Tento jedno století trvající cí lený výzkum snad pomůže zbavit se závislosti na fosilních palivech a tím zpomalit globální klimatické změny a omezit budoucí politicko-vojenské konflikty o ropu a vodu, které kladou filozofické a morální otázky zodpovědnosti vůči příštím generacím.
Mgr. Jan Horáček dr.és.sc.

Mezi rychlou a pomalou vědou

Potřebuje náš vědecký svět zpomalit? Je třeba v něm začít kultivovat princip či dokonce etiku pomalosti? Nebo naše vědecké prostředí v jistém ohledu potřebuje naopak zrychlit? A co vůbec znamená přemýšlet o vědě v intencích rychlosti a pomalosti? Na základě probíhající diskuze o „pomalé vědě“ a vybraných závěrů mých projektů zabývajících se sociologií akademického času se v příspěvku zamyslím nad těmito a dalšími otázkami, které souvisejí s temporalitou vědeckého provozu.
Filip Vostal, Ph.D.

 

ZAKÁZANÝ BŮH

13. červen

Přednáška Jana Hanáka s projekcemi z připravovaného dokumentárního seriálu České televize. Šestadvacetidílný dokumentární projekt malých velkých příběhů z minulého totalitní ho období, které umí zaplňovat zcela současnou nebezpečnou a opomíjenou jámu tvořenou naprostou hodnotovou relativizací, neboli překryješ-li jámu jen větvemi a listím, stává se pastí. Téma „střetu idejí“ komunistické a křesťanské, téma komunismu jako náboženství, komunismu vykrádající ho křesťanské svátky, téma ideologie, která vymazáváním obsahu rituálů vymazává duši lidí. Na příběhu manželů Dagmar a Františka X. Halasových, dcery přítele křesťanských básníků a syna „komunistického“ básníka. S přesahem do současné reality. Jak taky jinak? Jsme potomky svých předků a neseme si od nich dobré i zlé.
Jan Hanák

 

 

ČTENÍ KE KAFI

13. červen

Scénické čtení fejetonů „ke kafi” z rukopisů Daniely Zbytovské. U kafe se nemůže přihodit nic špatného… Je to posvátný rituál klidu, míru a pohody… Občas se u něho pustíte i do filozofování a nebo se zaposloucháte do hovorů od okolních stolků… Chvilka pohody a pohledů na obyčejný život kolem nás. Naučili nás dívat se na svět tak, jak se na něj dívají druzí. Naučili nás dodržovat rituály, které vymysleli druzí. Naučili nás poslouchat druhé a ne sebe. Ve třech letech jsme se ptali PROČ… Potom jsme se ptát přestali…
Autorské divadlo MALÉhRY Daniely a Nikoly Zbytovských a Barbory Seidlové přichází opět s něčím nevšedním. Po několika úspěšných divadelních inscenacích se rozhodly vytvořit pořad, který nabídne možnost bližší ho kontaktu s publikem, přímé reakce a sdí lení. Scénické čtení z rukopisů Daniely Zbytovské v podání hereček divadla MALÉhRY doplníme úsměvnými komiksy Venduly Chalánkové.

 

REVOLUCE V DĚJINÁCH

14. červen

Revoluce a moderní dějiny

Zamýšlím se nad spletitým putováním pojmu revoluce dějinami. Ve svých úvahách se soustředím zejména na užívání pojmu revoluce v moderní éře, jež oscilovalo mezi krví prosycenými převraty a epochálními proměnami společností. Proč sahali historici po pojmu revoluce? Jak byl užíván a jaká role byla revolucí v moderní éře přisuzována? K jakému poznání jsme jejich perspektivou dospěli či měli dospět?
PhDr. Ondřej Ševeček, Ph.D.

Husitská reformace jako revoluce

Byla husitská reformace revolucí? Hrály v ní roli vedle náboženských aspektů i jevy sociální? Panovala v předhusitských Čechách socio-ekonomická krize? Vyřešila husitská reformace krizové jevy, anebo v představách polipanské společnosti tyto krizové jevy přetrvávaly? Byla husitská reformace revolucí vítěznou, jak se pokrokářsky soudí ? A neměli lidé stejně jako dnes pocit, že ona reformace/revoluce byla promarněnou nadějí? A pokud ano, v čem spočívá blízkost naší doby s dobou polipanskou?
Martin Nodl, Ph.D.

Otázka revoluce u T. G. Masaryka

Pro Masaryka je fenomén revoluce jedním z nejvýznamnějších problémů moderní doby. Jako filozof a politik krize člověka a společnosti chápe revoluci jako politický mocenský převrat, který má sociální cíle a dosah, hodnotí ji z hlediska prosazení a uplatnění mravních principů. Klade důraz na myšlenkovou přípravu revoluce, protože si je vědom souvislostí mezi duchovní a kulturní skutečností a sociální a politickou situací. Od původní ho odmítání revoluce postupně spojil ideu revoluce s úsilím o demokracii a s ideou humanitní, a našel tak pro určitou podobu revoluce mravní oprávnění.
prof. PhDr. Jan Zouhar, CSc.

 

DoZvuky AFTERPÁRTY

14. červen

Zakončení festivalu s jeho ředitelem Milanem Dufkem. Chcete se na něco zeptat? Máte pro festival námět, připomínku nebo pochvalu? Přijďte na nádvoří kina na malé posezení a povídání nad uplynulými ročníky i nad přípravou festivalu pro rok 2018.

FILMOVÉ STŘÍPKY z historie Velkého Meziříčí

14. červen

Oblíbené dokumentární filmy z archivu fotografa, filmaře a velkomeziříčského patriota Jiřího Michlíčka. Promítání na nádvoří kina je součástí festivalové afterpárty.

Nahoru